Home » Dále nabízíme » Inspirace k tvoření » Hromnice tradice

Hromnice tradice

Hromnice mají velice dlouhou tradici. Původem je můžeme najít již v keltských a slovanských dobách. Tento svátek převzalo následně i křesťanství a slaví se díky křesťanství dodnes.

SLOVANÉ A KELTOVÉ

Ve Slovanských tradicích se každý rok ze zimního spánku budil na druhé novoluní po svátku Kračun bůh Perun (kolem 2. února). Ten pak spěchal se svým hromovládným kyjem na pomoc Svarožicovi, aby společně svrhli bohy zimy a zla a nastolili čas života a slunce.

Tradice pojící se s tímto svátkem

Svátek trval ve slovanském i keltském podání tři dny a Hromnice byly právě uprostřed. I když se to podle pohledu z okna nezdá, Hromnice jsou prvním svátkem jara.

Posvátné rituály 

V keltských i slovanských zvyklostech slavili svátek Hromnic podobně. Žehnaly se svíce, kterými se lidé během roku chránili před úderem blesku a také je dávali do rukou svým mrtvým během pohřebních obřadů, aby svíce zahnaly zlé duchy a zesnulí mohli odejít v míru do blažených plání.

Žehnaly se také studánky a vodní zdroje vůbec, aby bylo po celý rok dost vody pro lidi, dobytek i pole a aby voda léčila svou magickou silou všechny nemoci. Jistě v tom poznáváte křesťanský zvyk svěcení svící hromniček a procesí, která chodila žehnat studánkám. Některé zvyklosti jsou prostě věčné. Nejspíš proto, že na nich něco je!

Kdy má svátek Bouchač?

A proč se Hromnice jmenují podle hromu? Slovo „práti“ znamenalo ve staré slovanštině bouchati, hromovati a Perun byl tedy skutečný „Bouchač“. Z původního Perunova svátku se jazykovým vývojem staly Hromnice, což je vlastně to samé. A jak to měli Keltové? Staří Keltové na britských ostrovech, kam se uchýlili a kde už zůstali, přiřkli zhruba ve stejné době jako Slované u nás tento svátek jedné z největších bohyň, trojjediné Brighidě. Ta se v mytologii vyskytovala jako čistá dívka, věštkyně, pak i jako matka a patronka kovářů, a také jako baba, symbol moudrosti a smrti. Co má taková Brighid společného s hromovládným Perunem? No, to bouchání jí zůstalo, proč by jinak byla patronkou kovářů?

Kdo nebouchá, není Čech!

Jak se slavily Hromnice? Staří Slované  v tento den

  • dělali posvátné ohně
  • šli vyorat první brázdu, aby Země věděla, že zima je poražena
  • tančili a pili
  • pomáhali Perunovi hromovat!

Hromování

Na dvorku zaťali sekyrku do země (Perun měl kromě kyje totiž i sekyru), ženy bouchaly smetákem nebo hráběmi do podlahy, vařečkami do hrnců, muži zaběhli i do lesa zabouchat kladivem do posvátné skály nebo do starých stromů. Nejraději do dubů, protože to byly Perunovy stromy. Každý prostě třískal vším, co měl po ruce.

Věřili, že pomáhají Perunovi a Svarožicovi přemoci duchy temnoty. Kromě toho zvedali těžké věci, čím těžší, tím lépe. Na dvoře klidně zvedli vůz, chlapi byli ochotní zvednout i vykrmené prase nebo celou svou rodinu – ženu a všechny děti. To proto, že Perun dával sílu a ta pak vydržela po celý rok. Poznáváte dosud trvající zvyk při prvním hromu zvednout něco těžkého? Ano, tak to pocta Perunovi, která trvá do dnešních časů.
Zdroj (astrohled.cz)

KŘESŤANSTVÍ

S příchodem křesťanství byl nahrazen původní význam Hromnic v katolický svátek Uvedení Páně do chrámu, dříve též Očišťování Panny Marie.

Svátek připomíná událost z evangelií (Lk 2,22-38), kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „světlem k osvícení národů“.

Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od 11. století: v tento den světily svíčky „hromničky“, které se během bouřek zapálené dávaly do oken a měly spolu s modlitbou chránit před bouřkami. Tímto dnem také dříve končila vánoční doba a sklízely se betlémy z chrámů, často i z domácností.

Protože je tradičně tento svátek spojován také s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává, je dnes v katolické církvi tento svátek slaven také jako Den zasvěceného života (tj. řeholníků a řeholnic).

(zdroj Wikipedie)

Jak se na hromničky můžete připravit?

Navštivte naši Hromničkovou dílnu více informací naleznete zde:

https://hura-ven.cz/hromnice

ZDOBENÍ SVÍČEK

Pomůcky: tenká svíčka “hromnička” nebo jakákoli jiná svíčka, vykrajovátka, případně nůž či tenká jehla na vyřezávání vlastních tvarů; dále jsou dle možností různé materiály, které lze ke zdobení použít – barevné voskové pláty, barevné tekuté vosky v tubě (k dostání ve výtvarných potřebách nebo v e-shopech), pláty ze včelího vosku; svíčku také můžeme zdobit ubrouskovou technikou

Barevné pláty lze také vyrobit doma:

  • ve vodní lázni rozpustíme barevnou svíčku nebo vosk, který poté obarvíme pigmentem
  • na rovné ploše si připravíme papír na pečení
  • rozpuštěný vosk nalijeme na připravenou plochu tak, aby nepřetekl (na lehce ztuhlou, ne úplně tekutou plochu můžeme nasypat různé glitry (třpytky) apod.)
  • ve chvíli, kdy vosk není úplně ztuhlý, ale ani tekutý, z něho vykrajujeme různé tvary (nejlépe to vyzkoušíme príchnutím do voskové plochy – pokud zespodu vyteče vosk, nelze ještě vykrajovat)
  • tvary můžeme buď rovnou lepit na svíčku nebo v případě ztuhnutí ohřát fénem – je také vhodné před aplikací vosku nahřát fénem i samotnou svíčku
  • pro vyřezávání vlastních tvarů si můžete na karton nakreslit požadovaný tvar
  • vystřihnutý tvar položíme na voskový plát a obtáhneme (obryjeme) jehlou

VÝROBA KALÍŠKU POD SVÍČKU

Pomůcky:

  • modelovací hmota FIMO (mohou být např. jen zbytky), zapichovací kalíšek (např. do adventního věnce, má zapichovací bodec na obě strany)  nebo
  • modelovací hmota FIMO, vrchní plastové víčko od jogurtu (např. Kostík) nebo kalíšek od čajové svíčky (a jiné dle možností či fantazie), tenké hřebíky (cca 3 cm dlouhé)  nebo
  • kalíšky jako v předchozím bodu, větší připínáček

1) Z modelovací hmoty si vytvoříme váleček (dlouhé zhruba tak, aby dítěti dobře držely), zapíchneme do něho kupovaný kalíšek pod svíčky a dáme péci (110°C na cca 30 min.). Tento způsob je vhodný pro silnější svíčky (od tloušťky cca 1 cm) – bodec je třeba před napíchnutím svíčky nahřát.

 

2) Do plastového víčka zapíchneme zespodu hřebíček, lehce zakápneme lepidlem. To samé uděláme opačným směrem kousek vedle. Z modelovací hmoty si připravíme váleček jako ve verzi č. 1, hřebíčkem uděláme díru (ve stejné délce jako je hřebík) a upečeme (110°C na cca 30 min.). Po vychladnutí kápneme do připravené dírky lepidlo a zapíchneme připravený kalíšek.

 

3) Doprostřed kalíšku zespodu zapíchneme připínáček. Na něj pak svíčku. Tento způsob je vhodný spíše pro menší a tenčí svíčky.

Na Hromnice si také pusťte nějakou oblíbenou píseň a zabouchejte si do rytmu, můžete přitom i tančit, to by se Perunovi líbilo. A můžete se doma zvednout navzájem, a když už v tom budete, nepouštějte se z objetí. 🙂

 

Comments are closed.